Seznamovala se zajímavou flórou, faunou a geologickou stavbou okolí rybniční soustavy. Nacházela se cca 1 km od obce Dymokury, ležící asi 15 km severovýchodně od Nymburka. Stezka vedla lesem nedaleko břehu Pustého rybníka.
Trasa stezky byla nenáročná, vedoucí výhradně po rovině, lesní cestou až pěšinou.
Vedla po modré turistické značce. Končila na hrázi dalšího rybníka v soustavě – Jakubského rybníka. V době vybudování stezky se počítalo s jejím prodloužením i kolem něj, ale nejspíš k tomu nikdy nedošlo.
Skok na: Informační náplň | Popis trasy
Základní údaje
- Okres:
- Nymburk
- Začínala:
- hráz PUSTÉHO RYBNÍKA u Dymokur (silnice č. 32 Poděbrady–Jičín)
- Končila:
- hráz JAKUBSKÉHO RYBNÍKA
- Délka:
- 2 km
- Zastávek:
- 7
- Značení trasy:
- bez vlastního značení, vedla po modré turistické značce
- Vznikla:
- 1982
- Tvůrce stezky:
- dobrovolní pracovníci státní ochrany přírody při odboru kultury ONV Nymburk
- Naše návštěva:
- červenec 2003
- Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
- panely jsou velmi poznamenané časem, ale všechny zachovalé a čitelné
Informační náplň
Zastávka 1
- autoři stezky a důvod jejího vybudování
- informace o tištěném průvodci (k dostání v ZŠ Dymokury)
Zastávka 2: Geologické poměry v okolí naučné stezky
- geologická stavba okolí naučné stezky
- paleontologické nálezy
- Vyobrazení:
- Innoceramus planus Münst.; racek chechtavý; průřez sedimenty
Zastávka 3
- teplomilná květena ve stráni nad cestou – třemdava bílá, vstavač nachový
- další druhy rostlin
- Vyobrazení:
- třemdava bílá, kamejka modronachová
Zastávka 4
- dřeviny okolního lesa
- bylinné patro
- Vyobrazení:
- brslen evropský, prvosenka jarní
Zastávka 5
- ptáci na na Pustém rybníku a v jeho okolí
- Vyobrazení:
- rákosník velký, lyska černá, polák velký, + poničený obrázek
Zastávka 6
- Jakubský rybník
- rybniční soustava na Dymokursku v minulosti a dnes
- ptáci, rostliny
- Vyobrazení:
- lilie zlatohlavá; potápka roháč; plovatka bahenní, okružák ploský
Zastávka 7
- autoři stezky a důvod jejího vybudování
- informace o tištěném průvodci (k dostání v ZŠ Dymokury)
Popis trasy
Pustý rybník (hráz) → Jakubský rybník (hráz)
Putování po naučné stezce je nejvhodnější zahájit na železniční zastávce Dymokury.
Od nádražíčka u obce Dymokury vede žlutá značka – vydáme se po ní, přejdeme koleje a míříme po silnici vpravo.
Po asi 100 metrech odbočuje ze silnice vedlejší silnice vlevo, kudy vede i žlutá značka. Mírně klesáme, přejdeme potok vytékající z rybníka a pak asi 100 metrů mírně stoupáme a pak zahýbáme po asfaltce vpravo (napojíme se na modrou značku) a dojdeme na hlavní silnici (pozor, velký provoz). Tu přejdeme na druhou stranu, a jdeme kousek vlevo, kde z hlavní odbočuje vpravo úzká asfaltka se závorou. Stáčí se jakoby zpět a míří k hrázi Pustého rybníka. Zde v prostoru za závorou nalezneme úvodní panel a 2. zastávku stezky.
Odtud míříme po modré značce zleva podél rybníka, a modré značky se držíme až do konce stezky. Cesta vede většinou na dohled rybníka, lesem, místy i dál od břehu, někde narazíme na průseky ke břehu, ale většinou jdeme lesem. V poslední třetině stezky se cesta od rybníka vzdálí víc a jde prakticky vnitrozemím (těsně před koncem stezky máme po pravé straně mladý dubový les a nad stromky je šikmo vpravo vidět střecha Jakubského mlýna). Poslední úsek jdeme opět lesem, až vyjdeme na silnici (Dymokury–Záhornice). Vpravo od nás je hráz Jakubského rybníka a objekt Jakubského mlýna.
V tomto místě naučná stezka končí. Pokud jsme do Dymokur dojeli vlakem, můžeme jít odtud vpravo po hrázi a po silnici k železniční zastávce Činěves, pokud autem, nezbývá nám než se stejnou cestou vrátit po modré značce do Dymokur.
Komentáře (celkem: 7)
Dobrý den, některé informacni panely jsou nyni 05/2008 na této stezce již téměř nečitelné(nebo čitelné s mimořadnými obtížemi). Stav se zhorsil oproti roku 2003, kdy byla Vami popisována. Myslim, ze je to skoda,za obnovu by jiste stála. Objevili jsme ji pred rokem a stále se tam vracíme, jelikož místo je velmi klidné, málo navštěvované a příjemné.
[Petr Boček]: Dobrý den, děkujeme za upozornění. Stezka byla ve špatném stavu už v době naší návštěvy, proto je div, že se z ní po pěti letech ještě něco zachovalo. S její obnovou to už tehdy vypadalo bledě, jejímu správci v tom bránily objektivní důvody. Jaká je situace dnes, nevíme.
Když jsem tam byla loni v létě (srpen 2009), poslední dvě tabule se mi ani nepodařilo najít a druhou nelze přečíst.
[Radka]: Dobrý den, děkujeme za zprávu. Pokud si dobře vzpomínám, tak poslední dvě zastávky byly už v době naší návštěvy (léto 2003) vyvrácené z původního místa a volně opřené o strom – je možné, že skončily pohozené někde v lese, nebo odvezené. Samotného mě zpětně překvapuje, že jsme tehdy našli všech 7 zastávek, a čitelných, i když už v hrozném stavu. Uvažuji, jestli by už nebylo vhodné přesunout tuto stezku do zrušených – její obnova není pravděpodobná.
2020 – stojí již jen kovové stojany. Desky chybí.
Dobrý den,
naučnou stezku znám od jejího zřízení a osobně bych se přimlouval za její obnovu / rekonstrukci a to zvláště v kontextu nové dymokurské naučné stezky, která je mnohem delší aniž by na její trase bylo cokoli skutečně zajímavého. Na druhou stranu je ale pravda, že informační obsah jak dochvaných tabulí, tak i těch již nedochovaných, již neodpovídá skutečnosti. Rybník Pustý skutečně byl ještě v osmdesátých letech velmi bohatý na jeho ornito-faunu a početné byly i další skupiny živočichů, například žáby. Pokud jde o ptactvo, tak na rybníce v té době byla veliká kolonie racka chechtavého, která poskytovala ochranu potápkám černokrkým i malých a na rybníce běžně hnízdila i potápka roháč. Zcela běžné byly kachny rodu Aythya, tedy polák velký a polák chocholačka, velmi běžná byla kachna divoká a příležitostně se vyskytovaly další druhy kachen. Na rybníce každoročně hnízdil moták pochop, na podzimním i jarním tahu se vyskytovali různí bahňáci. V rákosinách při západním, resp. jihozápadním břehu početně hnízdilo několik druhů rákosníků. Z botanického hlediska byla velmi zajímavá teplá stráň nad severozápadním břehem rybníka s třendavou bílou a kamejkou modronachovou. Bohužel toto vše dnes aby člověk pohledal. Stráň s třendavou a kamejkou zarostla především zde zcela nevhodně vysazenou borovicí a bilinné patro tudíž témeř zmizelo. Rybník sám je čím dál víc věrný svému názvu, tedy je téměř pustý. V kalné, zcela neprůhledné vodě je minimum potravy pro vodní ptáky, zvláště potápivé kachny, polák velký na lokalitě už pravidelně nehnízdí, polák chocholačka se v 1-2 párech ještě drží. Jako hnízdící už před lety zmizeli racci a s nimi v podstatě všechny potápky (potápka roháč se na lokalitě občas zdržuje, ale zřejmě nehnízdí). Také kachn divokých vyhnízdí jen pár. Čili spíše než obnova původních panelů, by bylo třeba vyrobit panely nové, které by informovaly o tom, co ještě na rybníce a jeho okolí zbylo. I když jde jen o zlomek původního bahatství, stále je zde zvláště z jara slyšet spoustu druhů zpěvných ptáků, u rybníka je možné zahlédnout volavky popelavé a poměrně pravidelně je možné zahlédnout třeba orla mořského. Jen se trochu obávám, že chybí vlastní zájem o obnovu stezky.
Jinak je pravda, že většina původních tabulí buď zmizela, nebo byla zničena, ale některé i v létě r. 2022 byly čitelné.
Dobrý den, velice Vám děkuji za cennou vzpomínku i doplnění informací k naučné stezce.