Naučná stezka seznamuje s poutním místem Skalka u Mníšku pod Brdy, areálem, který je postupně obnovován po devastaci za bývalého režimu. Dominantu areálu tvoří několik staveb významného barokního architekta Kryštofa Dientzenhofera – kostelík sv. Maří Magdalény, budova bývalého kláštera a Poustevna, k níž vede křížová cesta.
Areál Skalka se nachází v zalesněném svahu nad městem Mníšek pod Brdy. Toto území bylo v minulosti značně zdevastováno necitlivou těžbou železné rudy. V důsledku těžby (poddolování území) došlo např. k propadu podloží a poškození kostelíka sv. Maří Magdalény. Od začátku 80. let 20. století a hlavně po revoluci je areál postupně opravován. Procházka po něm je vedena pěšinami a cestami mezi jednotlivými stavbami, v ose křížové cesty. Nemá žádnou značenou trasu, všechny objekty s informačními panely jsou od sebe na dohled.
Protože centrum města Mníšek pod Brdy a Skalku spojuje naučná stezka Mníšek pod Brdy, doporučujeme se na Skalku vypravit právě po ní (je nutno počítat s tím, že překonává poměrně výrazné převýšení).
Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy
Základní údaje
- Okres:
- Praha-západ
- Začíná a končí:
- areál Skalka nad MNÍŠKEM POD BRDY, u kostelíka sv. Maří Magdalény
- Délka:
- cca 0,5 km
- Zastávek:
- 5
- Značení trasy:
- bez značení
- Vznikla:
- 2007
- Tvůrce stezky:
- Místní akční skupina Mníšecko, o. s.; město Mníšek pod Brdy
- Naše návštěva:
- září 2011
- Stav naučné stezky v době naší návštěvy:
- 100 %
Seznam zastávek
- Kostelík sv. Maří Magdalény
- Skalecký Klášter
- Bývalá hájovna a hospodářské stavení
- Křížová cesta
- Poustevna
Informační náplň
Zastávka 1: Kostelík sv. Maří Magdalény
- základní charakteristika kostelíka
- interiér napodobující krápníkovou jeskyni a další prvky interiéru
- nezachovaná souprava mešního náčiní
- konec tradice poutí na Skalce, postupná devastace kostelíka vlivem poddolování území (těžba železné rudy)
- obnova kostelíka po ukončení těžby
- Vyobrazení:
- vertikální a horizontální posuvy podloží kostelíka; stav kostelíka v roce 1968; interiér kostela v současnosti
Zastávka 2: Skalecký Klášter
- historický a stavební vývoj
- nástropní obraz Petra Brandla Kající se sv. Maří Magdaléna, nejcennější skalecká památka
- postupná obnova kláštera po devastaci za minulého režimu
- místo natáčení jednoho z dílů seriálu 30 případů majora Zemana
- Vyobrazení:
- fotografie zdevastované budovy kláštera před rokem 1989; budova kláštera v roce 1956
Zastávka 3: Bývalá hájovna a hospodářské stavení
- půdorysné uspořádání hájovny
- černá kuchyně
- Vyobrazení:
- foto ilustrující oblečení hajného z přelomu 19. a 20. století; ilustrační snímek typického zařízení černé kuchyně
Zastávka 4: Křížová cesta
- základní informace o křížové cestě
- obnova kapliček od počátku 90. let 20. století
- Vyobrazení:
- historický snímek 14 kapliček s poustevnou v pozadí; křížová cesta v roce 1926; křížová cesta v současnosti
Zastávka 5: Poustevna
- základní charakteristika Poustevny
- devastace za minulého režimu, po revoluci postupná obnova, současné využití
- sochař Jan Brokoff
- architekt Kryštof Dientzenhofer
- Vyobrazení:
- sousoší Pieta Jana Brokoffa umístěné ve vnitřní apsidě Poustevny
Popis trasy
kostelík sv. Maří Magdalény → klášter → Poustevna → hájovna
Procházku po Skalce zahájíme u kostelíka, u jehož vchodu nalezneme 1. zastávku (Kostelík sv. Maří Magdalény).
Od něj zamíříme k budově bývalého kláštera, u jehož dveří je umístěna 2. zastávka (Skalecký Klášter).
Dále prozatím vynecháme 3. zastávku (je v tuto chvíli mimo náš směr) a vydáme se vzhůru štěrkovou cestou ke kapličkám křížové cesty. Na té první vlevo je umístěna 4. zastávka (Křížová cesta).
Nyní stoupáme křížovou cestou mezi kapličkami, obejdeme jezírko a vystoupáme poslední úsek lesem k objektu Poustevny. U vchodu je 5. zastávka (Poustevna).
Odtud sejdeme zpět k rybníčku a stánku s občerstvením, a klesáme směrem vlevo po štěrkové vozové cestě. Sestoupíme až k zakonzervovaným zdem objektu bývalé hájovny, kde najdeme původně vynechanou 3. zastávku (Bývalá hájovna a hospodářské stavení).
Tím naučný okruh po Skalce končí, a nám nezbývá než se rozhodnout, kam odtud pokračovat dál – nabízí se návrat do Mníšku (buď vlevo dolů po asfaltce, nebo zpět po trase naučné stezky Mníšek pod Brdy), případně výstup na Hřebeny a sestup do Řevnic na vlak.