vzpomínáme

Cinibulkova naučná stezka (původní verze)

Hodnocení:
(počet hlasů: 4)
Komentáře:
1
Cinibulkova naučná stezka (původní verze)

zrušená stezka, nahrazena novou verzí v odlišné trase

Naučná stezka procházela chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko, konkrétně jejím jižním cípem, územím přírodní rezervace Kokořínský důl. Jde o turisticky atraktivní, divoký kraj pískovcových skalních útvarů a bludišť, hlubokých roklí a lesů, se specifickými přírodními poměry. Stezka seznamovala s význačnými místy na trase, flórou, faunou, geologickou stavbou a historií chráněného území.

Stezka byla pojmenována po Josefu Bedřichu Cinibulkovi (1876–1944), učiteli ze Mšena a propagátorovi turistiky na Kokořínsku. Nešlo v pravém smyslu o ucelenou naučnou stezku, spíše o samostatné informační panely rozmístěné v trase původní a dnes již také zrušené naučné stezky Kokořínské rokle.

„Trasa“ vedla většinou po kvalitních cestách a pěšinách. Neměla vlastní značení, vedla střídavě po různých barevně značených turistických trasách:

  • modré značce (Cikánský plácek → Pokličky a zpět)
  • červené (Cikánský plácek → bývalý Boudecký mlýn)
  • zelené (Boudecký mlýn → Boudecká rokle → hájovna Na Rovinách)
  • žlutobílé psaníčko (Na Rovinách → Bludiště → Vyhlídky)
  • zelené (Vyhlídky → Švédský val)
  • žlutobílé psaníčko (Švédský val → Obří hlava a Žába → U Faraona)
  • zelené (Faraon → Náckova rokle)
  • modré (Náckova rokle → Cikánský plácek)

Ještě k názvu stezky: jako „Cinibulkova naučná stezka“ byla prezentována pouze na stránkách Správy CHKO Kokořínsko. Ve skutečnosti se jako „Cinibulkova stezka“ (nebo též „Mšenský okruh“) označuje trasa zcela jiná, a to turistický okruh značený žluto-bílým psaníčkem vedoucí ze Mšena a navštěvující Prolezovačky, Obraznici, Vyhlídky, Bludiště a další skalní útvary (Obří hlava a Žába, Faraon). Od roku 2009/2010 se právě tento okruh stal logicky oficiální Cinibulkovou naučnou stezkou.

Skok na: Seznam zastávek | Informační náplň | Popis trasy

Základní údaje

Okres:
Mělník
Začínala a končila:
Kokořínský důl, Cikánský plácek pod Pokličkami, cca 2 km severně od Kokořína
Délka:
cca 11,5 km
Zastávek:
11
Značení trasy:
bez vlastního značení, vedla střídavě po různých turisticky značených cestách
Vznikla:
???
Tvůrce stezky:
Správa ochrany přírody – Správa CHKO Kokořínsko, Myslivecké sdružení Liška Sedlec
Naše návštěva:
říjen 2007
Stav naučné stezky:
tato verze oficiálně zrušena, ale předpokládáme, že infopanely odstraněny nebyly, takže je možné ji dále procházet; pod stejným názvem Cinibulkova naučná stezka nyní existuje nová naučná stezka jdoucí v odlišné trase

Seznam zastávek

uvádíme zastávky, které jsme buď našli, nebo byly uvedené na webu Správy CHKO jako existující:

  • Pod Pokličkama (Cikánský plácek)
  • Mokřady Liběchovky a Pšovky
  • Boudecký mlýn
  • Boudecká rokle
  • Pivovarská cesta
  • Chráněná krajinná oblast Kokořínsko
  • Romanov – kaple, obraznice
  • Bludiště
  • Vyhlídky
  • Obří hlava a Žába
  • Rokle Apatyka

Informační náplň

Zastávka: Pod Pokličkama (Cikánský plácek)

  • původ názvu Cikánského plácku
  • román Cikáni od Karla Hynka Máchy
  • Karel Hynek Mácha a Kokořínsko
  • skalní útvar Pokličky
  • vznik Pokliček
  • přírodní rezervace Kokořínský důl
Vyobrazení:
hranice katastrů pěti obcí u Cikánského plácku (katastrální mapa); Pokličky (historická a současná fotografie)

Zastávka: Mokřady Liběchovky a Pšovky

  • mezinárodně významný chráněný mokřad podle Ramsarské úmluvy
  • charakteristika mokřadu, předmět ochrany
  • rostlinstvo mokřadu
  • živočišstvo mokřadu
  • funkce mokřadů v krajině

Zastávka: Boudecký mlýn

  • vodní mlýny na říčce Pšovce v Kokořínském dole
  • hydrologické poměry Pšovky
  • vliv geologické stavby Kokořínského dolu na výskyt vody v krajině – minimum vodních toků a více podzemní vody
  • velké rezervoáry kvalitní pitné vody v podzemí
Vyobrazení:
Boudecký mlýn v roce 1922; pohled na údolí Vojtěchova (1933) – v popředí Boudecký mlýn

Zastávka: Boudecká rokle

  • dřeviny Boudecké rokle
  • borovice lesní
  • smrk ztepilý
  • jedle bělokorá
  • modřín opadavý
  • buk lesní
  • dub letní a zimní
  • další méně zastoupené dřeviny

Zastávka: Pivovarská cesta

  • původ názvu cesty (pivovar ve Vojtěchově)
  • síť cest v Kokořínském dole
  • pozůstatky původních cest
  • hlavní turistické trasy spojující Mšeno a Kokořínský důl (Jan Jiskra, 1932)
  • myslivost na Kokořínsku

Zastávka: Chráněná krajinná oblast Kokořínsko

  • charakteristika CHKO Kokořínsko, předměty ochrany
  • Polomené hory
  • turistika na Kokořínsku
  • péče o území
  • základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí (§ 26 zákona č. 114/1992 Sb.)
Vyobrazení:
ilustrační fotografie z CHKO Kokořínsko

Zastávka: Romanov – kaple, obraznice

  • zámek na Romanově
  • křížová cesta z Mšena na Romanov
  • kaple sv. Máří Magdaleny
  • jeskyně Obraznice
Vyobrazení:
plánek Obraznice

Zastávka: Bludiště

  • Kokořínsko a další pískovcové oblasti
  • vznik horniny pískovce a zdejších skalních útvarů
  • vznik skalních měst
  • citace: Pavel Jiskra – Ilustrovaný průvodce Kokořínskem, krajem Máchovým, 1932
  • využívání skal k budování lidských obydlí, skalní byty

Zastávka: Vyhlídky

  • rozvoj turistiky v meziválečném období v okolí Mšena – tzv. Mšenské Švýcarsko
  • udržování rozhledových míst
  • Romanovské vyhlídky – výhled na Housecké vrchy a Vrátenskou horu
  • chráněná krajinná oblast Kokořínsko od roku 1976
  • důvody ochrany

Zastávka: Obří hlava a Žába

  • různé tvary pískovcových skal
  • Josef Bedřich Cinibulk (1876–1944) – mšenský učitel a propagátor turistiky na Kokořínsku
  • publikace Josefa Bedřicha Cinibulka
Vyobrazení:
Josef Bedřich Cinibulk; turistická mapa okolí Mšena

Zastávka: Rokle Apatyka

  • původ názvu rokle Apatyka
  • teplotní a vegetační inverze v rokli
  • výskyt velkého množství mechorostů a kapradin
Vyobrazení:
schéma teplotní inverze v rokli; rohozec trojlaločný, bělomech sivý, měřík trnitý, zpeřenka tamaryšková, pérovec hřebenitý, baňatka obecná, dvouhroteček různotvarý, lesklec zakřivený

Popis trasy

Cikánský plácek → Pokličky → Cikánský plácek → Boudecká rokle → Švédský val → hájovna Na Rovinách → Bludiště → Vyhlídky → Obří hlava a Žába → Náckova rokle → Močidla → Cikánský plácek

Naučnou stezku zahájíme na tzv. Cikánském plácku, v údolí říčky Pšovky, naproti parkovišti u silnice cca 2 km severně od Kokořína. Při příchodu od silnice je v levém zadním rohu plácku zastávka Pod Pokličkama (Cikánský plácek). Přímo od ní vede hustým lesem vzhůru do svahu schodiště značené modrou značkou, po němž stoupáme asi 400 metrů k vyhlídce na skalní Pokličky.

Odtud se vrátíme stejnou cestou na Cikánský plácek a odbočujeme hned vpravo, po červené značce. Cesta vede prakticky po rovině lesem, později klesne k mokřadu (zastávka Mokřady Liběchovky a Pšovky). Podmáčená místa cesta překonává po dřevěném chodníčku.

Posléze vyjdeme z lesa, přejdeme rozlehlou louku a dorazíme k vozové cestě – zde opustíme červenou značku a odbočujeme vpravo vozovou cestou po zelené značce. Nedaleko za odbočením nacházíme zastávku Boudecký mlýn.

Jdeme po zelené Boudeckou roklí, střídavě lesem a mýtinami. Po cca kilometru (u kapličky) potkáváme zastávku Boudecká rokle. Nedaleko za ní opouštíme vozovou cestu a odbočujeme spolu se zelenou značkou vlevo do svahu. Pěšina poměrně příkře stoupá, a po asi 200 metrech se napojí na nevýraznou vozovou cestu, po níž (stále po zelené značce) odbočujeme vpravo. Nedaleko za napojením vidíme před sebou zastávku Pivovarská cesta.

Křivolaká cesta stále vytrvale stoupá, posléze se vyrovná a dorazí k rozcestí u Švédského valu. Zde zatočíme vlevo, projdeme výrazným valem a pokračujeme rovně lesní vozovou cestou. Vyjdeme z lesa, napojíme se na další vozovou cestu a stále rovně pokračujeme až k silnici a hájovně Na Rovinách. Krátce před silnicí se nachází zastávka, která nyní představuje chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko, ale původně měla nejspíš jiné zaměření (text vypadá jinak než u ostatních zastávek).

Vyjdeme na silnici, kde opustíme zelenou značku a dále pokračujeme po žlutobílém psaníčku vlevo po silnici. Po asi 300 metrech, ještě na dohled od hájovny, opouští značka silnici a odbočuje pěšinou vlevo do lesa.

Mírně klesá asi 200 metrů až k místu, které bohužel ne každý zvládne slézt – jedná se o cca 5 metrů vysoký skalní blok s křivými vytesanými schůdky, doplněnými řetězem. Přístup ke schůdkům ovšem znamená slézt po příkré ploše balvanu až nebezpečně blízko k jeho okraji, a poté se ještě z balvanu přesunout na počáteční schod a zároveň se chytit řetězu (který je navíc při slézání pozadu po levé ruce). Toto místo bohužel zřejmě nejde nijak obejít, jedině se vrátit zpět na silnici, pokračovat po ní asi 200 metrů k rozcestí U Bludiště (kam bychom se posléze dostali průchodem Bludištěm) a projít si je z opačné strany (a případně výstup s řetězem absolvovat zespoda, i když se nedá říci, že by byl v tomto směru snadnější). Pokud jej nezvládneme ani z této strany, je nutno se stejnou cestou skrz Bludiště vrátit).

Pokud se nám podařilo slézt, vede dál trasa skrz skalní Bludiště, jednoznačně nejzajímavější úsek trasy stezky. Trasu nemá smysl popisovat, ani by to nešlo. Procházíme těmi nejkrkolomnějšími mezerami mezi balvany, sestupujeme po dřevěných stupních nebo spletených kořenech stromů, protahujeme se ani ne půl metru úzkými puklinami mezi obrovskými skalními bloky. Trasa Bludištěm je velmi dobře a dostatečně značena, vyplatí se však značení pečlivě sledovat, protože cesta často dál vede tam, kam by nás to v životě nenapadlo.

Jakmile projdeme první částí Bludiště, cesta mírně klesá lesem. Zde pozor, zakrátko se cesta lomí v serpentině vpravo – tato odbočka není moc dobře značená. Sklesneme lesem pod první část Bludiště, a zakrátko začneme ostře stoupat jeho druhou částí, tentokrát již méně divokou. Zde vede trasa spíše temnými hlubokými rozsedlinami mezi obrovitánskými skalními bloky, místy se opět protahujeme úzkými puklinami. Posléze z Bludiště vystoupáme k rozcestí U Bludiště a silnici.

Přejdeme silnici a pokračujeme protější cestou, stále po žlutém psaníčku a zároveň žluté značce, ale jen asi 200 metrů, k rozcestí Nad Studáneckou roklí, kde se od nás žlutá značka odpojí a dál pokračujeme po žlutém psaníčku a zelené značce. Jdeme asi půl kilometru nad rozcestí Vyhlídky. Dále pokračujeme pouze po žlutém psaníčku, a to asi 200 metrů ke tvarové odbočce (žlutý trojúhelník) na Vyhlídky. Cesta klesá asi 100 metrů k okraji skály, odkud je výhled na Housecké vrchy a Vrátenskou horu. Zde nacházíme rovněž zastávku Vyhlídky, v době naší návštěvy již zničenou.

Odtud se vrátíme po tvarové značce a pak po žlutém psaníčku na rozcestí Vyhlídky, kde žluté psaníčko opustíme a pokračujeme dál po zelené značce, zpět k hájovně Na Rovinách, kam po cca půl kilometru dorazíme. Přejdeme silnici a jdeme opět nám již známou cestou, tentokrát však v opačném směru, zpět ke Švédskému valu (tedy současně po zelené a modré značce a žlutém psaníčku). Projdeme valem a za ním odbočujeme vlevo lesní cestou značenou žlutým psaníčkem a modrou značkou, vedoucí zpočátku po rovině a později mírně klesající. Klesáme lesem, napojíme se na výraznější cestu a míříme vpravo do uměle upraveného skalního úvozu (Průsečná skála), který se čím dál více zahlubuje. Zakrátko pak dorazíme k rozcestí Obří hlava a Žába (zde je stejnojmenná zastávka).

Zde opustíme modrou značku a dál pokračujeme klesající cestou pouze po žlutém psaníčku. Po 300 metrech dorazíme k rozcestí, kde definitivně opustíme žluté psaníčko a pokračujeme dál po zelené značce. Cesta dál klesá do širokého a hlubokého údolí. Po asi půl kilometru dorazíme k rozcestí Náckova rokle, kde opouštíme zelenou značku a odbočujeme vpravo po modré značce. Mírně klesáme hlubokým skalnatým údolím Močidla. Cestou potkáváme zastávku Rokle Apatyka. Pak již jdeme stále po dně údolí po modré značce, až na Cikánský plácek, kde stezka končí.

Fotogalerie naučné stezky

Publikováno dne 25. 03. 2009 v  rubrikách Naučné stezky v okrese Mělník, Naučné stezky ve středních Čechách.

Komentáře (celkem: 1)

  • Pepa hod.

    Skvělá trasa, skvělý popis, doporučuji!!

    Odpovědět

Vložit komentář

Vážíme si toho, že chcete vložit komentář na náš web. Bohužel se může stát, že se váš komentář nezobrazí hned po odeslání, ale až s odstupem několika dní. Proč tomu tak je, se dočtete zde: Proč se můj komentář nezobrazuje? Děkujeme za pochopení a trpělivost.

Vložit komentář